NA VÝLETĚ V KUTNÉ HOŘE

...svítilo sluníčko, ale nebylo úplně horko, takže moc příjemné počasí; když jsme vylezli z dolu, bylo toho světla trochu moc, některé chvíli bolely oči

BOBOVÁ DRÁHA

rychlá jízda

byla velice pěkná, hlavě když se Andrejka (P.) přede mnou pořádně rozjela, spadla jí čepice a já jsem ji přejela - Andrejčina čepice už nikdy nebude mít bílou barvu jako dřív, Sorry jako :3

mohla jsem zkusit opět něco nového - na bobové dráze překonala strach, a dokonce si to i užila, stejně tak i prohlídku dolu s lehkým adrenalinem :3

když jsem jela poprvé na bobové dráze, tak mě to vytáhlo bez problémů, ale ty ostatní jízdy se mi to vždycky zaseklo; na poslední jízdě, když mě to zase nechtělo vytáhnout, tak ke mně ten týpek přišel a řekl mí, že na to mám nějaký štěstí a ať dávám příště bacha, abych jim to nerozbila ;)

mně se nejvíc líbila bobová dráha a nejvíc to, že JSEM MOHLA PROŽÍT CELÝ DEN S KAMARÁDI; nejvíc se mi líbil můj první sjezd na bobové dráze

Martinova alergie (fight)

DŮL OSEL

tajemná tma

malé prostory, protože jsem se nemusela moc pokrčovat

nedá se popsat!

oblečení do plášťů

viděl jsem havíře

chvíli jsem byl havířem

SETKÁNÍ s panem farářem Uhlířem, s bývalým žákem Jaroslavem Bouškou, s bývalým žákem Tomášem Binkem, . . .

OTÁČENÍ KOULE vedle Jezuitské koleje

Káti ZMRZLINA na chodníku (škoda jí, byla moc dobrá...)

pohled paní učitelky Bohaté: Mě se na výletě moc líbilo. Od rána do večera panovala skvělá atmosféra. Počasí nám přálo, užili jsme si bobovku i důl. Sedmáci jsou prima. Mám ráda situační humor, a tak mi v paměti nejvíc utkvěly skvělé hlášky. Třeba:"Alergie je "svině"." Nebo když Jirka Netolický odešel ve vlaku na toaletu a na jeho místo si chtěla sednout jistá dáma. Okolo sedící kluci ji však sednout nepustili a Tomáš V. pak Jirkovi hlásil: "Řek sem jí to. Byl jsem jednoduchej a stručnej. Řek sem, ať de pryč." No není to milý hošík?

pohled paní učitelky Leopoldové: V pořádku jsme odjeli, s lehkou várkou adrenalinu si bobovku i procházku v dole užili. Kouli ve dvou směrech jsme se roztočiti snažili, seč dívkám chlapce překonat se ne a ne podařiti. Další várkou adrenalinu pak byla cesta k domovu, kdy vláčky měly na svých cestách ňákou pohromu. Nakonec i z Pardubic jsme odjeli a chviličku před sedmou si poslední dítko rodiče vyzvedli. Bylo mi s vámi moc prima a doufám, že příště to zas bude rozverná psina!

Fotogalerie